My mission: Mám horečku! Hokejovou.

Každý rok v květnu to se mnou dopadá stejně. Bývám hrozně zaneprázdněná a nemám na nic čas. Kvůli pracovnímu vytížení nebo jarnímu výletování? Ale kdeže! Můj život se na čtrnáct dní podřizuje programu mistrovství světa v hokeji.

Pokaždé se na turnaj strašně těším a odpočítívám dny a hodiny do začátku. Letos celá tahle obsese dosáhla dalšího levelu. Mistrovství se koná a u nás a tak nastal čas splnit si další ze snů - vidět nějaký zápas na živo. Jak velká mission imposible to bude, by mě nenapadlo ani ve snu. Po zveřejnění cen lístků mi trochu spadla brada, ale když musíš, tak musíš! Samozřejmě jsme si nejvíc přáli lístky na atraktivní duely se Švédskem nebo Kanadou. V den zahájení prodeje jsme byli na minutu přesně připravení u počítačů nakupovat lístky. Bohužel už nebylo co kupovat, systém se pod náporem hroutil a my nesehnali nic. A tady by mohl celý příběh skončit. Ale...

... když něco moc chceš, celý vesmír se spojí, aby ti to splnil. Trávila jsem spoustu času vysedáváním u počítače a číháním na propadlé rezervace. Šla bych na jakýkoliv zápas českého týmu. A pak po několika dnech, když jsem na rezervační stránku klikla už jen ze setrvačnosti, to tam bylo. Volné lístky na utkání Česko-Kanada! Srdce se rozbušilo, tep byl až u stropu a já zuřivě naklikala vysněnou rezervaci. Myslela jsem, že je to jen nějaká chyba. Tomu, že mám lístky jsem uvěřila, až když mi je druhý den na poště vytiskly.

Pondělí 4.5.2015 20:15. Máme na sobě dresy, vlajky namalované na tvářích a dreams come true. Atmosféra v zaplněné O2 aréně se nedá popsat! Je to všechno a víc než jsem čekala. Máme skvělá místa, pár metrů od nás bojuje Jaromír Jágr a všichni ti kluci, které znám jen z televize. Dlaně mě pálí od neustálého tleskání a hlasivky dostávají taky zabrat. Je to čistá směs adrenalinu a nadšení. Ikdyž ke konci přestává český tým na Kanadu stačit, plná hala nepřestává fandit. Asi minutu a půl před koncem (přes stav 6:3 pro Kanadu) se tribuny rozvlní. Všichni diváci do jednoho skáčou a křičí "Kdo neskáče, není Čech!". Mám na tváři úsměv od ucha k uchu. Sny jsou totiž od toho aby se plnily! A pro mě je důležitější sbírat zážitky než věci.