úterý 1. září 2015

OČKOVÁNÍ – máme to za sebou!


30 days to go
(ve skutečnosti je to už jen 14, ale chci zveřejnit článek tak, jak jsem ho psala, abych zachovala jeho autenticitu:) )

A překvapivě se toho od posledního článku zas až tolik nezměnilo. Myslela jsem, že touhle dobou už budu mít přibližně naplánovanou trasu, objednaný první nocleh, zajištěnou dopravu (vlak, letadlo) po Bali a Jávě. Ale reálně nic z toho není pravda. Zatím jsme na konci  fáze sbírání informací a zbývá dohodnout právě itinerář, který bude všem vyhovovat a v návaznosti na to i  způsob dopravy. 

Alespoň jednu důležitou věc si už můžeme odškrtnout. OČKOVÁNÍ. Před touhle cestou jsme se pokaždé pohybovali víceméně po Evropě a tak jsme byli očkováním netknutí. Stálo nás to proto hned několik návštěv u doktora a docela pěkný balíček peněz. 

Ministerstvo zahraničí při návštěvě Indonésie doporučuje očkování proti žloutence A, B  a břišnímu tyfu a pro některé lokality i proti vzteklině (pozor na vzteklé opice). Doporučením jsme se řídili a tohle všechno si nechali píchnout. Při každém placení za vakcínu se mi chtělo skřípat zuby, ale trochu mě uklidňovala vyhlídka na to, že očkování využijeme i při dalších cestách a je to tedy investice do budoucna. Tahle tři očkování jsou v podstatě takový základ, co se týče cest do téměř jakékoliv exotické destinace.


Jestli se někdo někam chystáte a tenhle maraton očkování vás čeká, třeba se vám bude hodit můj přehled toho, co kolik stojí, kolik dávek se dává, a jak dlouho která vakcína funguje.

Co nás ještě může potkat (ale jsem přesvědčená, že nepotká)
V Indonésii se vyskytují komáři, kteří mohou přenášet malárii nebo horečku dengue. Proti  tomu člověk nenadělá nic, nejlepší ochrana je nenechat se štípnout. Jak jsem nastudovala, tak to znamená, používat účinné repelenty s obsahem látky DEET (ještě musíme sehnat)  a (hlavně po setmění) se vyhnout  stojatým vodám. Další možností je cpát se anti-malaretiky, ale to nám sám doktor nedoporučil, prý jsou to driáky a v destinacích kam se chystáme, momentálně není zvýšený výskyt těchto nemocí. Navíc docela uklidňující je fakt, že obě tyto nemoci se ve většině případů projevují jako chřipka s horečkou a únavou a mělo by stačit zůstat pár dní v klidu a zajistit vysoký příjem tekutin.


A na závěr „vtipná“ fakta o nemocích v Indonésii , vakcinaci a „exotických“ nemocech obecně, která jsem se dozvěděla brouzdáním po internetu nebo od doktora, který nás očkoval.

1) Samozřejmě člověk by se neměl bát, že vystoupí na letišti a okamžitě něco chytne (já jsem v tomhle velkej optimista a rozhodně nečekám, že by nás cokoliv postihlo!), ale co se týče třeba žloutenky, je třeba počítat s úplně jiným levelem výskytu než v Evropě. Dočetla jsem se, že 10% obyvatel Indonésie má žloutenku typu B (třeba už od malička, chronickou a neléčenou a ani o tom nemusí vědět) - a to je zhruba 20 milionů lidí celkem. To mi docela spadla čelist.  Takže očkování proti žloutence –  yes please! Nejvtipnější věta, co jsem si o žloutence v Indonésii přečetla, byla něco jako:  Až uvidíte místní hygienické poměry, budete si přát být očkovaní proti všem žloutenkám světa :) .

2) Pokud vás kousne/ škrábne jakékoliv zvíře, doufejte, že nemá vzteklinu,  a nebo že vaše očkování je mocné, protože sérum je prý v Indonésii (a pozor, překvapení  - i v Evropě) nedostatkové zboží a máte malou šanci  se k němu dostat. /Tato informace je získaná od lékaře, specialisty na cestovní očkování./  Pokud si k tomu přičtete, že je vzteklina smrtelná nemoc, je to celkem fun fact. Ale byli jsme zároveň uklidněni, že očkování by nás mělo ochránit i bez posilující dávky ve formě séra.

3) Pozor na tetanus. Opět smrtelná nemoc,  jestli  máte propadlé očkování, rychle bych to napravila a to i v případě, že nikam nejede. Tohle onemocnění se totiž bez lékařské pomoci projeví  křečemi  všech svalů - ty  nakonec postihnou i srdce. A to není hezké. Nevěděla jsem to,  a teď, když  to vím, rozhodně si pohlídám, aby moje další vakcinace byla v termínu.
 

Možná to teď tak nevypadá, ale... Opravdu se nebojím a už vůbec nepočítám s tím, že by se nám cokoliv stalo! Jsem přesvědčená že naše indonéské dobrodružství bude nasáklé sluncem, nezapomenutelné, bláznivé a skvělé. Tenhle článek je čistě informativní, protože zastávám názor, že člověk by měl trochu vědět, do čeho jde, protože riskovat je zbytečné, ale já vždy raději počítám  s nejlepší možnou variantou :).

Nejsem lékař ani odborník na nemoci. Informace zde uvedené jsou souhrnem toho, co jsem sama zjistila převážně na internetu a pokud jsem uvedla nějaké nepřesnosti, tak je prosím omluvte nebo mě poučte, ráda se nechám opravit. 

Užívejte si svá malá i velká dobrodružství, Tril

Žádné komentáře:

Okomentovat