pondělí 25. března 2013

30 day shred na vlastní kůži LEVEL 2

Je tu pokračování mého "projektu" 30 day shred. Jak jsem zvládla první level jste si mohli přečíst tady a dnes navazuji s pocity z levelu dva. Článek je trošku opožděný, proto ta únorová data. Poznámky jsem měla nachystané, jen jsem pořád neměla čas dát to všechno dohromady.

zdroj: www.popeater.com
Já a LEVEL 2

13.2.2013 (11.den) středa
Těším se na něco nového a zároveň se trochu děsím, četla jsem všude možně, že level 2 je zabiják. Ze začátku se mi trénink líbí, cviky jsou mnohem zajímavější než v jedničce a víc mě baví. S postupem času ale začínám mít pocit, že jsou až moc přetěžovány ruce a při některých cvicích to vzdávám a alespoň chvilku odpočívám.
míra únavy při cvičení:
co mě bolí druhý den: jak jsem předpokládala - ruce, a to hlavně ramena

14.2.2013 (12.den ) čtvrtek
Po včerejšku jsem došla k rozhodnutí, že při tomto levelu oželím činky. Za a) i přestože jsem drobná, mám celkem široká ramena a větší svaly na rukou nepotřebuji a za b) nemusím mít natažený sval na ruce každý den. I bez závaží se slušně zapotím a jak se cvičení blíží ke konci lapám po dechu a při posledním cviku vyloženě padám na pusu.
míra únavy při cvičení:  
co mě bolí druhý den: nic - divím se

15.2.2013 (13.den) pátek
Doteď jsem cvičila naboso na koberci, dnes to zkouším konečně v botách na linu a je to o dost lepší. Minimálně v tom, že mi nohy při jednotlivých cvicích nekloužou a dopady jsou měkčí. Stejně mi to nepomůže abych zvládla příšerný cvik z prvního kardia (ruce na zemi, přískoky nohama - Jill ho jmenuje jako squat thrust) a po chvíli musím přejít na lehčí variantu. I tak na konci zase skoro umírám.
míra únavy při cvičení:
co mě bolí druhý den: břišní svaly

16.2.2013 sobota
Je sobota a já dávám Jill pro jednou volno.

17.2.2013 (14.den) neděle
Říkám si, že už jsem si na tenhle level třeba trošku zvykla. Bohužel během tréninku se mi tato domněnka příliš nepotvrzuje. O něco lepší už to je, ale je to minimální zlepšení. Končím opět udýchaná, upocená a Jill proklínající.
míra únavy při cvičení:
co mě bolí druhý den: nic

18.2.2013 (15.den) pondělí
Na zabíračku se dnes těším a jdu do ní s elánem. Utahaná začínám být zhruba v polovině, ale jedu dál bez přestávky. Výsledkem je další zpocené tričko.
míra únavy při cvičení: 
co mě bolí druhý den: nic

19.2.2013 (16.den) úterý
Mám na cvičení čas a klid, to se moc často nestává. Opět při kardiu číslo dvě mě přepadá pocit, že už jsem nadoraz a víc nedám. Za chvilku se ale zase trošku vzpamatuji a cvičení poctivě dotáhnu do konce.
míra únavy při cvičení:
co mě bolí druhý den: nic

20.2.2013 (17.den) středa
Už se pomalu blížím ke konci druhého levelu, ale pořád mi dělá problém zvládnout u squat thrust a plank jacks těžší modifikaci. Dnes však slavím malé vítězství, u každého z cviků dokážu jednu sérii provést podle pokročilé Natali. Vypadá to, že se do toho konečně začínám dostávat a taky to vypadá na nějaké ty svalíky na břiše :) .
míra únavy při cvičení: 
co mě bolí druhý den: nic

21.2.2013 (18.den) čtvrtek
Můj výkon je dnes podobný jako předchozí den, zvládnu jednu sérii těžších modifikací u mých neoblíbených cviků, ale cítím se hůř, víc vyřízená. Nicméně ten pocit poté ve sprše mi celou tu makačku mnohonásobně vynahradí.
míra únavy při cvičení:
co mě bolí druhý den: nic

22.2.2013 (19.den) pátek
Venku je hromada sněhu a já se totálně utahám při bobování s mými pejsky. Zvlášť když tomu jednomu dosahuje bílá nadílka až po krk a musím jeho 10-tikilové tělíčko často poponášet. Sílu na dvacetiminutovku s Jill v sobě hledám těžko, ale nakonec se přemůžu. Přesto že mi to dnes jde docela dobře, jsem po tréninku úplně vyšťavená. Ale je to super pocit.
míra únavy při cvičení: 
co mě bolí druhý den: nic

23.2.2013 sobota
Dnes ti dám košem, Jill. Zasloužená pauza.

24.2.2013 (20.den) neděle
Jdu do cvičení s nadšením, dnes je poslední den 2. levelu. Konečně, konečně mám pocit, že tuhle úroveň docela zvládám. Tentokrát mě ta zabíračka opravdu baví a dala bych si ji zítra klidně zas.

míra únavy při cvičení: 
co mě bolí druhý den: nic

Zdroj: www.usatoday.com
Moje pocity po 20 dnech
Musím říct, že level dvě mě bavil o hodně víc než jednička. Cviky byly složitější, víc komplexní a člověk se na ně musel lépe soustředit. Kardia byla vážně trochu vražedná, zvlášť když jsem se snažila zvládnout alespoň jednu sérii cviků s těžší modifikací. Snad vždycky v polovině dvacetiminutovky jsem měla pocit, že už by mi to stačilo. To byl totiž moment, kdy jsem se začala potit a než jsem skončila, polovina oblečení by mohla jít do sušičky. U prvního levelu se mi tohle nestávalo, tam jsem se zdaleka tolik zahřát nestihla. Něco bych téhle úrovni ale vytkla. Na můj vkus byly až nadměrně zatěžovány ruce, oproti jiným částem těla. Kdybych to měla odcvičit s činkami, tak za prvé by mi ruce asi upadly a za druhé bych je nejspíš měla pěkně svalnaté - což tedy není můj cíl. Obešla jsem se proto po většinu tréninku bez činek a i tak jsem na sobě pozorovala pěkné výsledky. Kvůli nim jsem si tenhle level a i Jill nakonec oblíbila. Je totiž fakt úžasný pocit, když můžete sledovat jak se vám postupně zplošťuje bříško a pak zahlédnete i svaly, které jste na něm ještě nikdy neměli. A věřte mi, že když vás Jill po téhle její vyčerpávající půlhodince pochválí, jste ten nejšťastnější člověk na  světě :) .

Co si myslíte o Jilliných trénincích? Zkoušeli jste od ní i jiná cvičení než 30 day shred?

Žádné komentáře:

Okomentovat