Proč jedu zrovna na Bali a Jávu

V minulém, úvodním cestovatelském článku jsem se s vámi podělila o cíl mojí letošní dovolené. A proč patří zrovna Bali a Jáva mezi moje vysněné destinace, co tam chci dělat a co vidět, to si přečtěte dnes!

Na úvod chci říct, že vyrážíme až přibližně za pět měsíců, proto toho zatím o Indonésii tolik nevím a moje představy a plány jsou jen mlhavé.

Proč Bali a Jáva?

Základem všeho byla myšlenka, slib, přání, že letos vyrazíme mimo Evropu a užijeme si exotiky. Původně to mělo být už v prosinci nebo lednu, ale přimotala se do toho spousta jiných starostí, takže jsme plány odložili na neurčito. A pak v březnu se objevily levné letenky na Jávu. Před očima se mi objevil chrám s kamennými zvony a sochami Budhy - úžasný Borobudur - a já věděla, že tam chci. Jinak jsem toho o Jávě moc nevěděla a tak jsem rychle hledala základní informace, hlavně o podnebí a období dešťů. Tomu jsme se chtěli samozřejmě vyhnout. Po zjištění, že období sucha trvá zhruba v rozmezí mezi dubnem a říjnem, tedy v době, která byla celá před námi, bylo rozhodnuto. Chceme letět na Jávu!

A jak se k tomu přimotalo Bali? Jednoduše. Letenky, které jsme chtěli koupit byly open jaw s příletem na Bali (Denpasar) a odletem z Jávy (Jakarta). To, že jsme je nakonec koupit nestihli a letíme úplně jinak, je už věc druhá. Bali tedy původně byla jen taková povinná zastávka před přesunem na vysněnou Jávu. To už momentálně úplně neplatí, protože při pročítání dalších článků o Indonésii se najednou zdálo, že tenhle ostrůvek má taky hodně co do sebe, a neměli bychom ho jen tak minout.

Jaký je tedy plán?

Momentální představa je taková, že poté co přistaneme v Denpasaru na Bali, se během tří týdnů pokusíme trochu procestovat tenhle ostrůvek a zvládnout také východní část Jávy zhruba po Yogyakartu. 

S tím, že základní cíle zatím jsou:

sopka Kawah Iljen

Yogyakarta - chrámy Borobudur a Prambanan

rýžová políčka a některé chrámy na Bali

Ubud 

a co bychom ještě v Indonésii chtěli vyzkoušet:

místní jídlo z ulice

surfování na Bali

Předpokládám, že tenhle seznam bude časem růst a zvětší se možná několikanásobně. Než vyrazíme určitě si stanovíme alespoň základní itinerář, abychom na místě zbytečně nemuseli ztrácet čas plánováním přesunů. Teď nás ale čekají prozaičtější úkoly jako je očkování a obnovování pasů. 

Příště bych ráda napsala o tom, jak jsme koupili letenky za super cenu a jaký zajímavý stopover nás cestou čeká. Máte někdo nějaký tip, co bychom na naší cestě neměli vynechat? Budu moc ráda za každé doporučení!

Užívejte si plánování svých cest, Tril

Mám horečku! Hokejovou.

Každý rok v květnu to se mnou dopadá stejně. Bývám hrozně zaneprázdněná a nemám na nic čas. Kvůli pracovnímu vytížení nebo jarnímu výletování? Ale kdeže! Můj život se na čtrnáct dní podřizuje programu mistrovství světa v hokeji. 

Pokaždé se na turnaj strašně těším a odpočítívám dny a hodiny do začátku. Letos celá tahle obsese dosáhla dalšího levelu. Mistrovství se koná a u nás a tak nastal čas splnit si další ze snů - vidět nějaký zápas na živo. Jak velká mission imposible to bude, by mě nenapadlo ani ve snu. Po zveřejnění cen lístků mi trochu spadla brada, ale když musíš, tak musíš! Samozřejmě jsme si nejvíc přáli lístky na atraktivní duely se Švédskem nebo Kanadou. V den zahájení prodeje jsme byli na minutu přesně připravení u počítačů nakupovat lístky. Bohužel už nebylo co kupovat, systém se pod náporem hroutil a my nesehnali nic. A tady by mohl celý příběh skončit. Ale...

... když něco moc chceš, celý vesmír se spojí, aby ti to splnil. Trávila jsem spoustu času vysedáváním u počítače a číháním na propadlé rezervace. Šla bych na jakýkoliv zápas českého týmu. A pak po několika dnech, když jsem na rezervační stránku klikla už jen ze setrvačnosti, to tam bylo. Volné lístky na utkání Česko-Kanada! Srdce se rozbušilo, tep byl až u stropu a já zuřivě naklikala vysněnou rezervaci. Myslela jsem, že je to jen nějaká chyba. Tomu, že mám lístky jsem uvěřila, až když mi je druhý den na poště vytiskly.

Pondělí 4.5.2015 20:15. Máme na sobě dresy, vlajky namalované na tvářích a dreams come true. Atmosféra v zaplněné O2 aréně se nedá popsat! Je to všechno a víc než jsem čekala. Máme skvělá místa, pár metrů od nás bojuje Jaromír Jágr a všichni ti kluci, které znám jen z televize. Dlaně mě pálí od neustálého tleskání a hlasivky dostávají taky zabrat. Je to čistá směs adrenalinu a nadšení. Ikdyž ke konci přestává český tým na Kanadu stačit, plná hala nepřestává fandit. Asi minutu a půl před koncem (přes stav 6:3 pro Kanadu) se tribuny rozvlní. Všichni diváci do jednoho skáčou a křičí "Kdo neskáče, není Čech!". Mám na tváři úsměv od ucha k uchu. Sny jsou totiž od toho aby se plnily! A pro mě je důležitější sbírat zážitky než věci.

 

Prosím v příštích jedenácti dnech mě neruště. Nemám čas! :)

Žijete hokejem nebo je vám celé mistrovství jedno?

Užívejte hokejovou atmosféru, Tril

Učím se anglicky sledováním seriálů

Ještě pořád neumím anglicky tak, jak bych chtěla a ještě pořád mě to štve. V posledním roce jsem vyzkoušela dva internetové kurzy, čtení anglických knížek s českým překladem a naposled sledování seriálů v angličtině.

Nebudu to natahovat a hned řeknu, že první dva způsoby mě nechytly tak, abych se jim s radostí pravidelně věnovala. Takže u mě nyní převažuje ta nejzábavnější varianta - koukání na anglické seriály. Abych nebyla nespravedlivá, prokládám to internetovým kurzem SPEAKING FRIENDS, který vám za sebe můžu taky doporučit. Pokud jste začátečník až středně pokročilý (sebe bych specifikovala jako věčně mírně pokročilého - nějak se nemůžu dostat na vyšší level) tak by pro vás tenhle kurz mohl být přínosný. Dá se často koupit na slevomatu za pár peněz, zrovna teď mají akci na půlroční licenci za 249,-. Pokud vás to zajímá víc, tak googlete, určitě narazíte na informace co kurz obsahuje a také na dostatek recenzí. Mně pomáhá především s rozšířením slovní zásoby.

 A teď se vrhneme na to, o čem vám chci říct nejvíc. Přemýšlela jsem, jak se nějak nenásilně obklopit angličtinou, abych neměla pocit, že se učím, ale aby mi to zároveň dávalo co nejvíc. Říkala jsem si, že by bylo dobrý koukat třeba na filmy, jenže nejsem na takové úrovni, abych z toho něco měla bez titulků a s českými titulky se zas moc nesoustředím na to, co potřebuju - na angličtinu. Takže jsem hledala způsob jak sledovat filmy/seriály s titulky, ale anglickými. A protože samozřejmě stahovat něco, na co chci koukat plus k tomu ještě hledat správné titulky fuuuha - moc práce pro mě. Tak jsem radši googlila a googlila, až jsem narazila na ORORO.TV .

Jde o stránky, kde si můžete pustit seriál v angličtině a rovnou online koukat i s anglickými titulky. Byla jsem dost překvapená, kolik seriálů je na výběr, a jak dobře přehrávání funguje. Pro představu jsem tam našla například: všechny série Friends, How I met your mother, Gilmore Girls a dál třeba Big bang theory, Vikings, Arrow, Suits. Opravdu je tam toho spousta. Nové i starší věci. Jak jsem se tak tím prohrabávala, narazila jsem na Dawson´s creek. Já to jako čerstvý teenager úplně hltala, a tak hádejte, na co teď, po víc než deseti letech zase koukám... . Pro učební účely je to super a ještě se u toho dost pobavím. 

Tak a teď ten háček. Neříkejte, že byste tohle všechno chtěli zadarmo... . Dělám si legraci, ororo.tv je bezplatné, ale jen po určenou dobu za den. Omezení je asi 90 minut, nevím jistě. Po uplynutí téhle doby vám naskočí hláška, že jste překročili denní limit a přehrávání se přeruší. Znovu koukat můžete zase až za 24 hodin nebo si koupit předplatné. To sice není ideální, ale za nula peněz je to i tak dost muziky. Pro učební účely myslím úplně dostačující. Pro mě jsou tyhle stránky super vychytávkou a jsem ráda, že jsem je objevila. Třeba se vám taky budou líbit.

Ještě bych chtěla najít něco podobného s reality shows, například amazing race, survivor... Nevíte o něčem? A znáte oroto.tv?

Užívejte si staré seriály, Tril

Aktuální péče o pleť - květinové vody, hyaluron, oleje

Stejně jako spousta jiných věcí za poslední zhruba rok, změnily se totálně i moje preference, v tom, co si dávám na obličej. Co se týče péče o pleť, z tohohle nezbylo skoro nic. Kdybych měla jmenovat přípravky, které denodenně používám k ošetření obličeje, byla by to opravdu jenom květinová voda, olej, hyaluronové sérum a z nouze (nebo lenosti) občas micelárka. Prostě se snažím jet co nejvíc v přírodních věcech.

Květinové vody

Jako první jsem vyzkoušela růžovou vodu, která byla nejlépe dostupná (purity vision - k dostání i v DM). Experimentovala jsem i s vlastnoručně vyrobenou levandulovou vodou, koupenou chrpovou a heřmánkovou vodou.

na co je používám: k dočištění pleti po odlíčení, jako podklad pod oleje

moje nejoblíbenější: nejvíc mi vyhovovala "uvařená" levandulová, protože mi dělala až nečekaně dobře na problematickou pleť (zveřejním recept až zase budu vyrábět)

Oleje 

Oleje jsem si naprosto zamilovala, a dala tak všem pleťovým krémům pápá. A to mám smíšenou pleť, na které se neplechy tvoří opravdu snadno. Můj názor je, že pokud si vyberete správný olej, můžete ho použít na jakýkoliv typ pleti.

Stejně tak jsem přesvědčená o tom, že je nesmysl mastnou pleť co nejvíc vysušovat všemi možnými agresivními čistícími gely a toniky. Kůži úplně odmastíte a zbavíte přirozené ochranné vrstvy a ta, jak se ji snaží obnovit, se mastí ještě víc. Čím víc vysušujete, tím víc se mastí. Začarovaný kruh. Kdybych tohle věděla v pubertě, určitě bych ke svojí pleti byla šetrnější a na všechny oxy a clean&clear se vykašlala.

Které oleje už se mi dostaly do ruky nebudu vyjmenovávat, protože by to byl hoodně dlouhý seznam a asi bych si ani na všechny nevzpomněla. Aktuálně mám doma kokosový, arganový, jojobový, baobabový, meruňkový, konopný, mrkvový, z pšeničných klíčků a z vinných hroznů. Momentálně jsou oleje to, co nakupuji nejčastěji a pořád zkouším nové a nové. 

na co je používám: k odlíčení, místo pleťového krému, jako základ pod make-up, na vlasy, někdy i k čištění zubů

moje nejoblíbenější: mými absolutními favority jsou arganový a kokosový olej. Kokosový pro svoji univerzálnost  - skvělý třeba na odlíčení očního make-upu, oil pulling (čištění dutity ústní pomocí oleje) a nebo taky na vaření. A arganový, protože si nejlépe rozumí s mojí pletí i vlasy. Tenhle olej je totiž dostatečně lehký aby neucpával póry a zároveň dostatečně vyživující.

Hyaluronové sérum

Asi jste si všimli, že kyselina hyaluronová je v kosmetice momentálně hodně populární ingrediencí. Většina kosmetických firem ji vychvaluje jako protivráskový zázrak, proti čemuž na druhé straně stojí asi tisíc článků, které tvrdí, že z fyzikálního hlediska nemůže tvorbu vrásek snižovat. Ať už je to jakkoliv, mně vyhovuje a mé pleti fakt pomáhá. Z hlediska vrásek nedokážu objektivně posoudit, ale  jednoznačně urychluje hojení všech možných neplech.

na co ho používám: jako sérum před nanesením oleje

moje nejoblíbenější: opakovaně kupuji hyaluronové sérum od Nobillisu a zatím mi stačí (mimochodem krásně voní)

Micelární vody

Micelárky bych chtěla ze své péče postupně vyškrtnout. Byla doba, kdy jsem je měla hodně ráda a používala je pořád, teď už pro mě nejsou dost přírodní a šetrné, tak se s nimi jen příležitostně odličuju. Většinou je to ve chvílích, kdy není nic jiného po ruce nebo už se mi nechce do koupelny k umyvadlu.

A jak vypadá kompletní péče o pleť s těmito přípravky? Na to se podíváme příště, protože tenhle článek už mi připadá nějak moc dlouhý a mám tušení, že pokračování na tom nebude o moc lépe.

Užívejte si jarního počasí, Tril

Žiju cestováním/ cestování je můj život

Nejsem profesionální cestovatel, nenavštívila jsem desítky zemí a přesto je cestování to, co mě baví ze všeho nejvíc. Neexistuje nic, co by mě dokázalo udělat šťastnější. Vždycky se mi radostí rozbuší srdce, když začínám plánovat nějakou další cestu a ta euforie mě dokáže držet dny, týdny, měsíce.

Je tolik míst a tak málo času.

Kousek přede mnou se teď rozprostírá jeden z mých dalších cestovatelských snů. Moje druhá cesta přes oceán, první do Asie. Za pár měsíců nastoupím do letadla směr Bali a Jáva. Cítím nadšení tepající v každé buňce těla.

A protože tohle je to, co mě momentálně nejvíc naplňuje a inspiruje, založila jsem novou rubriku ŽijuCestováním, kde bych vám chtěla představit své cestovatelské JÁ a podělit se o jeho sny, plány a zážitky.

Užívejte si své cesty, Tril

Výzva pro člověka a psa - 50 jarních kilometrů

O víkendu jsem na zahradě objevila celý koberec fialek. Nádhera. Snad už to tedy jaro vezme opravdu vážně. Vůbec od posunu času jsem mnohem optimističtější a i moje klasická zimní lenost se hodně rychle pakuje. Čerstvej vzduch a hodně světla, to mi vážně dobíjí baterky. Už se mi odpoledne nechce sedět doma, a tak často vyrážím ven se psem. Máme z toho nefalšovanou radost oba.

Docela dlouho hledám nějaký sport co by mě bavil, ale u ničeho se mi zatím nepodařilo vydržet déle než měsíc nebo dva. Dlouhodobě se prostě nedokážu "nutit" do něčeho, co mi není úplně přirozený. Do fitka byste mě nedostali ani heverem, a obecně někam dojíždět na studiové hodiny se mi prostě nechce. A tak mi s příchodem jara došlo, že pro mě je nejlepší, vyjít si nebo vyběhnout (myšleno spíš obrazně - s během jsem na úplném začátku) někam ven.

Vždycky si skvěle odpočinu od všeho a všech, užívám si ticha a domů se vracím s lehkou hlavou a nabitá energií. Protože se chci pomalu vrátit k tréninku běhu, ale nechci hned ze startu strhat sebe ani našeho psa (přes zimu jsme oba přibrali :) ) vymyslela jsem si pro sebe výzvu. V příštích 20 dnech chci zdolat pěkně po svých 50 km. Ale pozor, počítám pouze cílený pohyb. To znamená, že žádné pobíhání mezi poštou, obchody a prací neplatí. U mě tedy rovná se: nazout tenisky, vzít psa a vyrazit.

A aby to bylo zábavnější, mám v plánu z každé takové procházky nebo výletu udělat alespoň jednu fotku a za tři týdny se s vámi o ně podělit spolu s mými pocity a konečným výsledkem. 

Jestli jsem vás třeba inspirovala k něčemu podobnému, budu ráda, když mi dáte vědět v komentářích. A zdá se vám 50 km za 20 dní hodně nebo málo? 

Užívejte si jarního vzduchu, Londie

Pátek k zamyšlení

Mám pocit jakoby se za poslední půl rok všecho změnilo. Ne snad co se týče bydlení, vztahu nebo práce, ale v mojí hlavě se tak hrozně všechno přeskupilo. Některé věci co mě bavily ještě před půl rokem, jsou úpně v pozadí a jsou tu najednou naprosto nové zájmy.

A proč to všechno říkám? Znáte to, kdy vám to najednou CVAKNE a máte pocit, že tohle je konečně ono. Že najednou přesně víte co chcete od života a máte plno energie za tím cílem jít? Je to hrozně super pocit!

Nechci znít jak autor motivační knížek, ale věřím, že když člověk něco strašně moc chce, tak se mu to splní. Že mu život přihraje příležitosti. Prostě když si něco přejete hodně hodně silně, tak to dostanete. Akorát to někdy chce zastavit se a uvědomit si, co je ta věc, kterou si na světě přejete nejvíc.

Protože je opravdu snadný nechat se semlít všemi povinnostmi a tím co od vás vyžaduje okolí a úplně zapomenout na svoje sny. Co mě mě děsí ze všeho nejvíc, je to, že se jednoho dne ohlídnu za svým životem a zjistím, že je pryč a já neudělala nic, abych si svoje sny splnila.

Přemýšlíte o tom taky? Vidíte to stejně?